Výchozí místo od „nového“ Dědka. Letos jsme v důsledku tragického dopravního spojení veřejnou dopravou a díky tomu, že Diblík má řidičák, zvolili cestu autem. Velmi se to osvědčilo. Kecka, Helenka, Hejkal, Medvídek, Klaudie, Mišta, Diblík, Pepa.Průzkum posedu u cesty od Dědka. Kecka, Mišta, Klaudie, Pepa, Hejkal, Diblík, Helenka.Cestou ke Skelné huti. Mišta, Helenka (jen vykukuje), Klaudie, Diblík, Hejkal, Medvídek, Pepa. Koulování byl velmi oblíbený sport během celé výpravy.Další zastavení na cestě ke Skelné huti, tentokrát na sluníčku. Pepa, Klaudie, Helenka, Mišta, Kecka, Medvídek, Hejkal, Diblík. Stín je od Zmatlíka 🙂Sestry a bratři zkoušejí nosnost ledu na rybníčku u Skelné huti. Medvídka led neunesl, následkem byla bota plná vody. Medvídek, Mišta, Kecka, Kaludie, Diblík s bidlem, Hejkal, Pepa, Helenka.Společné foto před perníkovou chaloupkou na Skelné huti. Medvídek dostal první suchou ponožku poté, co jsem mu zkusil „vyždímat“ botu. Kecka, Mišta, Klaudie, Medvídek, Diblík, Hejkal, Helenka, Pepa.Opékání buřtů na křižovatce mezi Hřebencem a Křemelem. Tady jsme se na předchozích výpravách při cestování autobusem z časových důvodů s vlčaty vždy obraceli k návratu, aby nám autobus neujel, takže jsme Třemšín museli vynechat. Diblík, Helenka, Klaudie, Hejkal, Medvídek (jen vykukuje), Mišta, Pepa, Kecka.Buřty jsme si opekli, i když rychle stydly, byl pořád mráz a sluníčko se nám schovalo. Ale také jsme se u ohně ohřáli a Medvídek dostal druhou suchou ponožku. Diblík, Klaudie, Medvídek, Helenka, Pepa, Mišta.Stoupání traverzem na Křemel. Kecka, Klaudie, Medvídek, Pepa, Helenka.Na vrchu Křemel (790 m n. m.). Obloha se už pěkně zatáhla, ale naštěstí z ní na nás nic nevypadlo. Helenka, Klaudie, Medvídek, Pepa, Mišta, Hejkal, Kecka, Diblík.Nádherná hřebenovka z Křemelu na Třemšín. Už to vypadá jako zima. Mišta, Helenka, Klaudie, Medvídek, Pepa.Už se blížíme k Třemšínu, vrch se ukazuje holými listnáči v pozadí. Les vypadá skoro jako v Mrazíku. Helenka.Konečně na vrcholu. Díky cestování autem jsme po pár letech zase všichni dorazili až na Třemšín. Pepa, Kecka, Helenka, Diblík, Mišta, Hejkal, Klaudie, Medvídek.To by bylo, abych ten oheň nerozhořel. Medvídek u ohniště u přístřešku Třemšín nad kapličkou. Nakonec uspěl, protože se neúčastnil šermování klacky. Ale také mu pomohli ostatní.Bratři jsou stále připraveni k boji. Šermování u přístřešku nad kapličkou. Diblík, Hejkal, Kecka, v pozadí Pepa.Na závěr cesty jsme v lomečku u Dědka trénovali rozdělání ohně za ztížených podmínek. Nakonec všichni uspěli :-), jsou šikovní a není třeba se o ně bát. Helenka, Klaudie, Diblík, Mišta, Medvídek.
